Prolog

Ehm, ehm... Trapnější prolog jsem nikdy nečetla. Je to prostě odfláknutý a podle mně na prlog krátký. Ale prolog tomu budeme říkat

-**-

Třináctiletá dívka právě seděla na lavičce a sledovala dění krajiny. Nikde nikdo. Za zády měla malou chaloupku, která patřila její babičce. Dívka sem musela přijet na prázdniny, jelikož mezi rodiči to bylo 'horký'. Jednoduše řečeno, stále se hádali a na jediné věci, na které se shodli bylo, že by svou dceru tomuhle neměli vystavovat. A tak je napadla spásná myšlenka poslat ji k babičce. Kdo ale myslel na to, čím se zde zabaví? To už bylo vedlejší.
Znuděně si pohrávala se stéblem trávy.

Opravdu zapadákov. Jako bych nevěděla, že se naši stejně hádají, však kdybych zůstala doma, mohla bych se alespoň rozhodnout, u koho po rozvodu zůstanu. Ale ne, ony si myslí, že babi na mně bude mít dobrý vliv. Jistě, určitě budu potřebovat vědět, kolik v roku raz, dva, tři stálo mléko. Nebo kolikrát se na dědu načekala, než přijde z hospody. A pak jsou tady rady typu: Holka, ne, že si najdeš kluka, který bude upřednostňovat kamarády. To by bylo hotový neštěstí… Ne, tohle je hotový neštěstí. Sedět tady, hledět do blba a přemýšlet o ceně mléka před milion pěti lety.

Potichu vzdychla. Tady ji opravdu nečeká žádný dobrodružství. Už i přestala doufat, což se její osobě stávalo málokdy. Nebýt její předvídavé babičky, nejspíš by na té lavičce zakořenila. Poslala ji do obchodu pro mléko. Samozřejmě nezapomněla dodat, že za jejích mladých let by za tyhle peníze koupila tři krabice stejné tekutiny.
A právě v potravinách se střetla s Davidem. Byl o dva roky starší, než naše hlavní postava a všichni jeho kamarádi odjeli na letní tábor. Jak se dali do řeči, to už je zatřeno delší dobou, ale prožili spolu krásné chvíle. Lucii se nejvíce líbilo, když společně chodili do lesa za chaloupkou její babičky. Trávili tam většinu času. Hodněkrát přišla pozdě jak na oběd, tak i na večeři. Babička jí vyhrožovala, že to poví rodičům a ti si ji odvezou, ale nikdy to neudělala. Na to měla svou vnučku až moc ráda.
Ale všechno hezké jednou končí a tak skončili i nejhezčí prázdniny, které David s Luckou prožili. Sice si slíbili, že dopisy budou do schránek házet každý den, ale Lucie se s rodiči odstěhovala do většího města. Prý to prospěje všem. K babičce už nejezdívali, spíše vozíval táta babičku k nim. A tak se kontakt mezi Luckou a Davidem ztratil, jinak by totiž nebylo o čem psát, ne??:)