Pár z vás si určitě přečetlo nedávno zveřejněný článek "Jak by měl vypadat vztah žáka a učitele - a jak vypadá v praxi?". Byla to úvaha, jejíž téma bylo samozřejmě předem dané za předpokladu, že to v daném termínu odevzdám učiteli. Ok, jak bylo řečeno, tak jsem udělala. A udělala to spousta lidí ze třídy.
Všem bylo následně řečeno, že úvaha je špatně. Proč? Prý v úvaze byl popisován boj s učiteli, nebylo v ní napsané, že vlastně pokud neposloucháme a povídáme si, tak okrádáme jen sami sebe.
Ale copak bylo v názvu tématu napsané něco o tom, že máme psát o co přijdeme pokud budeme kecat? Ne! Zadání jasně znělo: JAK BY MĚL VYPADAT VZTAH ŽÁKA A UČITELE - A JAK VYPADÁ V PRAXI. Něco o tom, kdo o co přijde?! Ne! Prostě popis toho, jak by to mělo vypadat a popis REALITY. Tak mi řekněte, co po mně ten učitl vlastně chce? Abych mu sem tam vlezla do hlavy a přečetla si, co po nás vlastně chce? To nemůžu otevřít pusu a říct to?!
Sem tam mi přijde, že si dospělí myslí, že i když něco neřeknou, je přece jasné, na co mysleli a jak to mysleli... Ale mě už to vážně nebaví.
Já se s tou úvahou piplala celý večer, abych splnila úkol. Neříkám, že to byla pravá úvaha, ale co do tématu podle mně byla správně.
Nechci si tady stěžovat, že vím všechno líp, než dospělí, protože to vážně není pravda, ale někdy by fakt mohli brzdit...
Na základce to byla padesátiletá češtinářka, kdo mně pořád shazoval se záměrem ze mně dostat víc, ovšem dopadlo to tak, že jsem si jednu chvíli nevěřila vůbec a naprosto v ničem.
A teď, na střední, to bude zase pokračovat? Ne, na tohle vážně nemám. Jestli mně chtějí zbavit snu, dobře, ať si poslouží, ale ať to udělají naráz a ne mně polovinu mýho života shazovat... Nemám na to...
Hlavně si to neber osobně! Ty totiž píšeš skvěle a že ten češtinář zadal téma, které jste si měli interpretovat tím způsobem, který po vás chtěl, ale nic neřekl, to vážně není vaše chyba! :))) Já bych to téma pochopila úplně stejně jako ty, nechápu, co ho žere... Ale nedej se! :))
OdpovědětVymazatTak hele, tohle si nesmíš nechat líbit. Takle se to prostě nedělá, pokud jsi vážně přesvědčená, že jsi splnila správně úkol, zajdi za třídní(m) a prodiskutuj to tam.
OdpovědětVymazatA taky mi přijde, že máte přeci svoje názory a ty vám nemůže ten učitel brát tím že nakonec řene že chtěl něco jinho když podle mě zjistil že se věčině studentů nelíbí jak je s nimi jednáno. To je přesně takovýto jak si učitel hraje na dospělýho a ty seš jenom student. Některý učitelé u nás jsou takový, že ti řeknou teď je hodina teď sem tu já hlavní, ale o přestávce si můžemem promluvit nebo tak něco. A pár (například dejepisářka co přišla ze základky) nás nebere sobě rovný jen nás schazuje, dělá jí dobře když nás naštve a taky když nám může vyhrožovat písemkou abysme byli ticho...
Nechci se tu nějak rozepisovat (což sem stejně už udělala) ale tohle je nekonečnej boj, kterej se nedá vyhrát
no s našou slovinárkou to tiež tak bolo, časom som sa naučila písať presne tak ako to ona chcela a ako sa jej to páčilo a vďaka tomu mi takmer úplne zhnusila písanie, lebo mi vravela píš píš, ale vlastne chcela, aby som písala po jej a nie po svojom, bo to som raz urobila a dostala 4, tak som sa o to viac nepokúšala no a teraz po roku bez nej som začala od znova, po svojom a ľuďom sa to páči... no ale chcela som hlavne povedať, že je to na tebe či si budeš stáť za svojím a nenecháš sa udupať dospelákmi abo budeš zbabelá ako ja a zahodíš tým zopár rokov...
OdpovědětVymazat