Cesta tvá, ta nejhezčí

Procházet noční zahradou
se vzpomínkou bolavou.
Křičet, plakat nepomáhá,
bolest do tvé duše dál se vkrádá.

Kolem tebe nic a nikdo,
stále jen tma, ticho, temno.
Ani v dálkách, těch největších,
žádné slunce, jen led a sníh.

Samota a černo, nic nekončí,
jen na tobě však záleží;
najdi cestu svou, tu nejhezčí,
plnou slunce a bezpečí.

Pak konečně uvidíš,
pak snadno uvěříš,
že zvládnout dá se i to nejtěžší.
Když budeš chtít,
můžeš cestu svou, tu nejhezčí
bez slz a smutku objevit.