14. únor. Podle mně den jako každý jiný. Naši včera odjeli do Ostravy, kde zůstali i přes noc. I s bratrem. Takže jsem měla dům sama pro sebe, i když jsem se vlastně musela dělit s psíkem, který se ale stejně většinu dnes snažil rozkousat zmrzlý balon venku na zahradě, ležíc v obrovské pokrývce sněhu. Někdy mi připadá, jakoby snad ani neměl cit. Je schopný v těch vločkách proležet celý den. Miluje sníh. Jako jediný z rodiny nad ním nezanevře ani jeden den v zimě.
Pozvala jsem k nám Tyrušku a užily jsme si skvělý večer. Měly jsme kokina, teploučko a nebyly nikým rušeny. Pustily jsme si Prokletí domu slunečnic, kde, jak jistě víte vy, co se zajímáte o Stmívání, stvárnila hlavní roli Kirsten Stewart. Abych pravdu řekla, líbila se mi více tady, než ve Stmívání. Myslím, že dostala větší prostor projevit se, než tam. Nebudu lhát, když řeknu, že v PDS i více mluvila :D
Jakmile film skončil, abychom vyrovnaly strach a poté byly schopné bez klepání dojít alespoň do koupelny, jako další film následovaly Divoké kočky. Je to film spíše pohodový, než na zasmátí, myslím. Je mamčin oblíbený, Originální DVD jsme dostaly už před sto lety na Vánoce :D
Ale víte, já na Valentýna nezůstala ochuzena. Bráška mi koupil výběr videoklipů z Óčka, mezi kterými se nachazí i Living in a world without you. A tak se domem asi kolem jedné hodiny rozléhaly tóny téhle úžasné písně. Vlastně je střídali Lunetici, kteří se na disku nachází taky:D Jak už jsem říkala včera, je zvláštní, že my dvě, Tyruška a já, jsme nejlepší kámarádky. Ona zbožňuje Lunetic a já The Rasmus:D. Totiž, začala jsem je zbožňovat. Nová mánie. Příští týden už budu jen vzpomínat na ty, určitě, úžasné chvíle, které proběhl na jejich koncertě.
Abych nezapomněla, nedávno jsem si objednala Rozbřesk a nemůžu se dočkat, až vyjde a mně přijde až do schránky:) Totiž, nejspíše přijde na poštu, protože já určitě doma nebudu, abych si knihu převzala osobně. Proč já to nenapsala na někoho, kdo bude doma... Došlo mi to až teď :D
Blíží se konec díla, dámy a pánové, za chvíli (což čítá asi dvě hodiny :D) přijede rodinka domů a zase tady bude všude plno. Myslím, že si teď půjdu pustit hudbu a přečtu si nějakou knížku. Asi HP7. Je divný, že už nevyjde žádné pokračování. Čekám, jaká sága mi to nahradí, jelikož Stmívání už nejspše taky finišuje... Však já si zase nějakou závislost najdu, o to se nemusíte bát (Vlastně, říkal tady někdo, že se bojí?!).
I přesto, že Sv. Valetýna neslavím, neznamená, že vám nepřeji krásné prožití dne a třeba i nějaké to milostné psaníčko:) Užívejte dne, jako by byl poslední. Ne, to bylo špatně. Užívejte dne, jako by byl ten nejlepší ze všech:)
Tady vidíte, jak se dvě štěňata, i když jedno o půl roku mladší, unavují běháním po zahradě. Celou půl hodinu se nezastavili. Aaron nám Gastonka málem zamordoval, jak ho stále kousal do krku. Měla jsem nutkání Gastyho opravdu zavolat domů a poslat ho do pelechu. Měla jsem strach:D.
Žádné komentáře:
Okomentovat