čtvrtek 25. června 2009

25. června 2009

Odchází ven, všichni. A mě se ani nikdo neobtěžoval zeptat, zda nechci jít s nimi. Proč taky, když tuší mou odpověď. Ale už jenom to, že by položili tu otázku, vzpomněli by si na mně... Po mamce jsem chtěla, aby mi poradila, jaké tričko si vzít na zítra. Řekla mi, ať si vezmu, co chci. Děkuju. Já jen chtěla znát její názor... Asi je snadnější mě přehlížet, než si mě všímat. Poslední dobou už se k němu zase chová, jak kdyby ji nikdy nevyhazoval z baráku. Já už se k němu neumím chovat mile. A když něco řeknu, jedná se třeba o malou poznámku, takž už mi říká: "Nechovej se tak" nebo "To neříkej" nebo jednoduše "Přetaň, takhle se chovat nebudeš". Já nevím, jestli hraje divadlo nebo o co se snaží. Udržet rodinu bez hádek? To může před ním, ne? Ale když jsme samy, tak ať říká pravdu. Ať jdou její slova od srdce. Proč to nedělá? Proč se chová tak, jako bych si to všechno vymyslela, jako by se mi to jenom zdálo a byl to tak živý sen, že ho považuji za realitu? To nebyl sen. Všechny ty hádky, křik a pláč! Proč až se něco stane, tak bude plakat a nadávat na něj. Až potom budou mé řeči mít zelenou? Nechci mluvit, jen když můžu. Chci mluvit tehdy, když budu chtít.
Nevšímá si mě, myslí si že ano, ale já chci jinou pozoronost. Takovou, že mi pomůže vybrat tričko, ze se mnou půjde na procházku se psem. Že si zajedeme do Zlína na nákupy, aniž by mi na to řekla: "Prosím tě, vždyť tohle máš absolvovat s kamarádkami, ne s námi." Ale já jezdím s kamarádkami po výletech, nemůžu chtít jet i s nimi? Ne, asi ne. Asi až zase bude tma. To jí budu dobrá.

3 komentáře:

  1. Nevděčnost a přetvářka...Děti sou pro rodiče dar, který jim je do života dán, jakmile děti vyrostou tak rodiče opustí a ti budou zase sami jako byli před tím než měli děti. Možná by si mohla tvoje maminka tě užívat než jí jednou pláchneš s fešným snoubencem do bytečku o pár kilometrů dále.
    Jestli chceš tě můžu utěšit, tak na otázku co si mám vzít zítra na sebe mi mamka řekne že neví a pak ještě přidá poznámku že mám tolik hadrů že si nemůžu ani vybrat :D Takže když se na mě ráno šklebí co to mám na sobě tak se na ní šklebím že mám to na co mám chuť mít na sobě.

    OdpovědětVymazat
  2. kdo odchází ven? =)

    OdpovědětVymazat
  3. pěkná stránka:) opravdu:) rodiče jsou zvláštní stvoření,který nejdou odhadnout. a dkyž tě to trápí tak jí to řekni.. je duležitý aby věděli tvuj názor.. ale bejt v tvý kůži bych nechtěla.. celkem tě chápu.. zatím..

    OdpovědětVymazat