Milionář z chatrče

Hlavní hrdina, mladík Jamal Malik (Dev Patel), sedí v televizním studiu naproti moderátorovi indické verze soutěže Chcete být milionářem a čeká na poslední otázku, která jej dělí od pohádkové výhry 20 miliónů rupií. Ještě před nedávnou chvílí byl chlapcem z bombajského slumu, chlapcem, který se narodil do světa bez budoucnosti, do světa nám nepředstavitelné bídy.
Jak se kluk z ulice dokázal dostat tam, kam se nedostali ani hoši z lepších rodin ani učenci s několika tituly v kapse? Odpovědi na tyto otázky bude z Jamala tahat někdo mnohem méně příjemný než televizní moderátor. Před poslední otázkou má Jamal pouze jeden den na to, aby se připravil. Bohužel mu tuto přípravu ztrpčují policejní vyšetřovatelé, kteří ctí presumpci viny a snaží se i s použitím brutální síly získat od Jamala odpověď na klíčovou otázku: Jakým podvodem se dostal krůček od pohádkového bohatství.
Jamal vypráví svůj životní příběh, ze kterého vyšetřující policisté pochopí, proč zná odpovědi na všechny ty záludné soutěžní otázky. A také se dozvědí, že Jamal má i další důvody k účasti ve slavné televizní soutěži než je jen pouhá vidina hromady peněz: například snaha nalézt ztracenou lásku.
Můj názor: Kdyby mi kamarádka neřekla, kdy tenhle film u nás dávají, asi bych šanci vidět jej zaspala. Díky bohu, že mi to řekla. Úžasný film. Právem získal oscara a jde vidět, že ve skvělém filmu nemusí hrát hvězdy, jako je Angelina Jolie a jí podobní. Můžou to být obyčejn lidé, který ke slávě přišli, jako slepí k houslím. A o to je příběh více zajímavý. To, že ten malý chlapec opravdu žije v chudobě a jeho otec jej chtěl prodat, příběhu dodává tu jiskru. Jako málo filmů mě právě tenhle donutil během jeho děje přemýšlet. My, kteří denně sedíme u počítače, stěžujeme si na to, že máme pomalý internet, že v televizi nejde žádný hezký film, stěžujeme si na to,co oni nikdy neměli. Na to, na co někteří z nich si nikdy stěžovat nebudou. Milionář z chatrče mi otevřel oči, nevím, jestli to udělal u více lidí nebo jestli to pomůže. Ale někdy stačí i pouhé vědomí, že něco děláme špatně. Nevím, zda se mi více líbil Benjamin Button, možná ano, protože nebyl tak pravdivý. Vlastně nebyl pravdivý vůbec. Fantazie je lepší, než-li pravda, ale někdy se holt musíme pravdě postavit a já to udělala včera večer... načež jsem pak parádně zmokla, po deseti minutách už se ani kalužím nevyhýbala, ale to patří spíše do deníku, než do kultury:)